Osvětlené muzeum za soumraku. V popředí osvětlená věž s informačními tabulemi k aktuálním výstavám.

O muzeu

Deutsches Hygiene-Museum

Fórum pro vědu, kulturu a společnost

Německé muzeum hygieny představuje otevřené diskuzní fórum pro všechny, kteří se zajímají o kulturní, sociální a vědecké proměny naší společnosti na začátku 21. století.

Tematické výstavy muzea se zabývají společensky aktuálními tématy z vědy, historie, umění a kultury. Lidské tělo a zdraví tvoří těžiště populárně-vědecké stálé výstavy "Člověk jako dobrodružství" (Abenteuer Mensch), kterou může návštěvník prozkoumat nejen s pomocí klasických exponátů ale i četných mediálních a interaktivních stanovišť. Ve stálé výstavě jsou ve velkém počtu zastoupeny také objekty ze sbírky muzea, jako např. "Skleněný člověk" (Gläserner Mensch). Stálou nabídku doplňuje Dětské muzeum "Našich pět smyslů" (Kindermuseum "Unsere fünf Sinne"), které má za cíl hravou a zábavnou formou oslovit především dětské návštěvníky.

K tradičním pilířům muzea Deutsches Hygiene-Museum náleží zprostředkování aktuální vědecké diskuze a doprovodné vzdělávací programy pro veřejnost. Nabídka prohlídek a doprovodných vzdělávacích programů se orientuje na všechny vrstvy návštěvníků. Nabídku doplňují různorodé přednášky, konference, autorská čtení a koncerty.

Profesionálně vybavené konferenční centrum umožňuje využití místností muzea pro externí akce až s několika sty účastníky. 

Další vzdělávání pedagogických pracovníků 

České prohlídky

Muzeum člověka

Podle nové koncepce z roku 1991 je Deutsches Hygiene-Museum univerzálním muzeum o člověku. Nejedná se ani o „Science-Center“, ani o specializované muzeum s jasným tématickým zaměřením. Těžiště jeho zájmu tkví v biologickém, sociálním a kulturním rozměru člověka. Jako moderní vědecká instituce reflektuje muzeum především význam vědy pro společnost 21. století. Výstavami a akcemi nabízí nezávislé veřejné fórum pro dialog mezi vědou a společností.

Nabídka vzdělávacích programů

Deutsches Hygiene-Museum nabízí návštěvníkům výstav rozsáhlé doprovodné vzdělávací programy a akce. Nabídka zahrnuje např. prohlídky s průvodcem vedle akcí určeným všem věkovým skupinám. Důraz je přitom kladen na osobní interakci zúčastněných. Muzeum kromě toho pořádá početné přednášky, diskuzních fóra a konference, jejichž tématem jsou obsahy výstav.

Sbírka

Na základě nové koncepce muzea z roku 1991 byla původní sbírka nejprve odborně prozkoumána. Díky soustavnému růstu dnes zahrnuje více než 30.000 exponátů z historie zdravotní osvěty a zdravotní péče. Náleží sem i původní cenné exponáty, jako cca 2.000 voskových modelů, tzv. muláže, nebo Münchowova sbírka očního lékařství, anatomické modely a plakáty, ale také historické předměty denní potřeby, např. světelná sauna, horské slunce a vysokofrekvenční zdravotnické přístroje. Od roku 1995 je trvale zapůjčena muzeu tzv. „Sbírka Schwarzkopf“ s více než 2.000 exponáty z dějin kosmetiky a péče o vlasy. Ke sbírce náleží také archív. Ten mimo jiné obsahuje velké množství dokumentů a obrazového materiálu věnovaného dějinám muzea Deutsches Hygiene-Museum. Velká část sbírky je zpřístupněna na internetu. Muzeum pravidelně zapůjčuje exponáty do zahraničí, čímž se v posledních letech prezentovalo na řadě významných výstav.

Konferenční centrum

Deutsches Hygiene-Museum bylo vždy atraktivním a nadregionálně známým místem pro pořádání rozmanitých akcí. V duchu této tradice je k dispozici konferenční centrum vedle sálů a seminárních místností s celkovou kapacitou až 600 míst. K dispozici je též moderní audiovizuální technika.

 

Nadace Deutsches Hygiene-Museum

V roce 1991 se muzeum stalo podřízenou institucí Saského státního ministerstva pro sociální věcí, zdraví a rodinu. Přeměna právního statutu na nadaci v roce 1999 představovala velký mezník, který zahájil novou éru rozvoje muzea. Na chodu současné nadace se podílejí Svobodný stát Sasko, zemské hlavní město Drážďany, soukromý sektor a nezávazně také další spolkové země. Tato struktura představuje v současnosti na jedné straně inovativní řešení, na druhé straně se vrací k organizační formě, jakou mělo muzeum již ve dvacátých letech 20. století.